První signály rozhádané koalice, neúcta k opozici, nechutné a nefunkční vyřizování si účtů dnešní koalice se svými předchůdci, rozpor mezi předvolebními sliby a každodenní realitou, geometricky se množící žaloby a vzájemná osočování, případy korupčního jednání, rozdělování lidí na »chovné« a »tažné«, milosti pro kamarádíčky, obcházení Ústavy, novely novel zákonů často ještě před jejich nabytím účinnosti, to vše a mnoho dalšího jasně svědčí o falešnosti tvrzení a iluzorních představách o síle a podobě demokracie v naší společnosti i v nás samotných.
Formálně jistě splňujeme kritéria formulovaná politology na podobu demokratického uspořádání společnosti. Předseda vlády by nás o tom jistě velmi rád přesvědčil. Nicméně i zde platí, že to, co není vidět, je často pro chod společnosti mnohem významnější než formální atributy demokracie a skandovaná hesla.
Jaký faktický rozměr a vliv má česká demokracie, když dnes a denně vidíme nadvládu peněz? Pravda, čas od času se objeví nesmělý pokus očistit drobné zbytky »pravdy a lásky«. Můžeme hovořit o nemravných a lidmi pohrdajících příkladech poslanců Farského a Polčáka, kteří nakonec vyvodili ze svého selhání pro sebe nemilé závěry. Máme je za to chválit? Není to naopak projevem destrukce demokracie, když i ústavní činitelé bez jakýchkoli skrupulí a před tváří veřejnosti porušují morálku, etiku i zákon? A cítí se viditelně ukřivděni?
Zajímavé a varující je především tempo, s jakým se omezuje politická činnost veřejnosti. Občánku, jednou za čas nám hoď do urny ten správný volební lístek a pak se můžeš do dalších voleb v klidu dál unášet osudy »hrdinů dneška« z Ordinace v růžové zahradě, Ulice, ZOO a dalších obohacujících a tvořivých aktivit.
Říká se, že demokracie je diskuse. To je velmi sporná teze. Není tomu naopak tak, že diskutujeme tehdy, nevíme-li, co máme dělat, chceme-li získat čas rozhodování, chceme-li problém odložit, dokud neztratí aktuálnost? V parlamentu jsou návrhy zákonů, na jejichž závažnosti a potřebě se všichni shodují, které jsou celá léta diskutovány, posuzovány, upravovány, avšak dosud neschváleny. Včetně cizelování článku 66 Ústavy ČR, stavebního zákona, veřejných zakázek, volného přístupu k informacím apod.
Tvrdí-li někteří z poslanců a senátorů, že to je způsobeno potřebou jejich komplexního zhodnocení, mění se tragický rozměr naší demokracie v pustou komedii. Jak ještě dlouho?
Ladislav ŠAFRÁNEK
ne68
Tak soudruhu Šafránku, že by komunistům ve volbách ještě někdo hodil lístek do urny, na to už definitivně zapomeňte…😊👍 Pokud v souvislosti s vaší stranou bude urna nějak souviset, tak to bude urna úplně jiná, než ta volební!
Ivo
chudáku