Kreml popřel sdělení západních politiků a rozvědek, že ruský prezident Vladimir Putin není svým okolím správně informován o skutečném průběhu války na Ukrajině a dopadech západních sankcí a že mezi ním a ruským vojenským velením proto nyní panuje napětí.
Takové dohady podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova svědčí jen o tom, že ve Washingtonu ani netuší, co se děje v Kremlu, a to budí znepokojení.
»K naší lítostí a dokonce k našemu znepokojení se ukazuje, že ani americké ministerstvo zahraničí, ani Pentagon nedisponují reálnými informacemi o tom, co se děje v Kremlu. Nechápou prezidenta Putina, nechápou mechanismus rozhodování v naší zemi a nechápou styl naší práce,« prohlásil mluvčí podle agentury TASS. »Nebudí to jen lítost, ale i znepokojení, protože takové naprosté nepochopení vede pouze k chybným rozhodnutím, k ukvapeným rozhodnutím, které mívají velice špatné důsledky,« upozornil.
Peskov podle TASS komentoval slova šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena a mluvčí Bílého domu Kate Bedingfieldové, že mezi Putinovými spolupracovníky nejsou lidé, kteří by se odvážili prezidentovi říci pravdu. Obdobně se vyjádřil i ředitel britské zpravodajské služby GCHQ Jeremy Fleming. Mluvčí Bílého domu hovořila s odvoláním na částečně odtajněné poznatky americké rozvědky.
Rozpočet NATO neustále roste
Severoatlantická aliance bilancovala. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga loni sedmým rokem v řadě rostly obranné výdaje evropských členů NATO a Kanady, když v reálných číslech stouply o 3,1 procenta. Stoltenberg ocenil, že se k dalšímu zvyšování armádních rozpočtů přihlásily všechny členské země, které by v nejbližších letech měly dosáhnout dříve stanoveného podílu dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).
Řada států NATO v minulých letech i s ohledem na dopady koronavirové krize z dříve přijatého závazku slevovala a jejich obranné výdaje rostly pomaleji, než bylo nutné k dosažení dvou procent do slíbeného roku 2024. Podle výroční zprávy se loni přes dvouprocentní hranici dostalo osm z 30 aliančních zemí – Řecko, Spojené státy, Polsko, Británie, Chorvatsko a trojice pobaltských států. Blížit se mu začala Francie, Rumunsko, Norsko, Slovensko či Maďarsko.
Mezi desítkou zemí, jejichž výdaje nedosáhly ani 1,5 % HDP, byla vedle Německa, Nizozemska či Španělska také Česká republika, která podle statistik odhadovaných aliancí vynaložilo na obranu 1,4 % HDP. Nová vláda v Praze však stejně jako ta v Berlíně začala nyní hovořit o dalším výrazném zvyšování peněz pro armádu.
(ici, čtk)